Tibeťané na sebe za starých dobrých časů při potkání vyplazovali jazyk – jako pozdrav. Možná proto, že je do něj vepsáno mnohem více, než bychom čekali. Podle tvaru jazyka se prý dá dokonce odhadnout povaha člověka… Tradiční čínská medicína však s jeho pomocí především rozpoznávala stav pacienta.
Moudrost dávných léčebných systémů nás oslovuje i dnes a ani jazyk nezůstává stranou. Jeho diagnostiku si můžete nechat provést speciálně vyškoleným „jazykoznalcem“ anebo se sama podívat do zrcadla.
Dávná moudra z východu
Jazyk jako vizitku zkoumaly téměř všechny staré léčebné vědy. Jako nejpropracovanější se u nás ujala právě čínská jazyková diagnostika. Rozlišuje barvy jazyka i vrstvičky na něm, a především používá ustálenou mapu, kde každá část jazyka souvisí s určitým vnitřním orgánem. Svůj význam má i nejmenší rýha či pupínek. Tato metoda je velmi oblíbená pro svou rychlost a jednoduchost. Samozřejmě je pouze součástí promyšleného celku – i nemoci dovedou klamat a pro přesnou diagnostiku je třeba mnoho zkušeností. Základy však zvládnete i sama. Seznamte se proto se svým jazykem!
Ukaž barvu
Co vám tedy vzhled jazyka může prozradit? Nejprve je dobré vědět, jak má vlastně vypadat zdravý jazyk ve zdravém těle. Jemný, bílý a lehce vlhký povlak není nic špatného – je to známka dobře probíhajícího trávení. Nejsilnější je u kořene, na špičce a po stranách slábne. Pokud chybí, mohou pomoci trávicí čaje, dostatek vody a vyvážená strava. Pod přirozeným a zdravým povlakem dobře rozlišíte barvu jazyka, která by měla být živě růžová. Sytá barva především u kořene je důkazem dobrého zdraví.
Jasně červený jazyk již signalizuje, že je cosi v nepořádku. Přichází horečka, infekční onemocnění. Varující je především tmavě červený až fialový jazyk – tak se vybarvuje při těžkém zápalu plic, před příchodem srdeční či cévní příhody dokonce modrá. Když zčervenají pouze okraje jazyka, může být příčinou porucha žlučníku. Špička posetá červenými pupínky zase bývá známkou únavy a nevyspání.
Příliš bledý jazyk svědčí o chudokrevnosti či vyčerpání organismu – nedostatek železa a nedokrevnost určitých částí těla však může jazyk zbarvit paradoxně i do červena.
Silnější povlak bílé a především žluté barvy může signalizovat trávicí a žlučníkové obtíže. Závažnější budou v případě tmavého, až černého povlaku. K tmavnutí jazyka dochází často i vlivem dehydratace.
Chronická onemocnění trávicí soustavy dovedou na jazyku vytvořit i různě zbarvená políčka – příčinou však může být i nemoc psychická.
Černohnědým povlakem s vysokou přilnavostí se jazyk pokrývá při pelagře – nedostatku vitaminu PP.
Ani lesklý jazyk není přirozený – příčinou může být nedostatek vitaminů skupiny B, v horším případě zánět střev či žaludku. Čínská medicína také připisuje bílý povlak nepříznivému vlivu chladu a žlutý zase vlivu horka.
Jazyk jako mapa
Stav těla a jednotlivých orgánů se odvozuje kromě barvy už od samotného tvaru jazyka, a dále od nejrůznějších úkazů na jeho povrchu. A jaká je dle čínské medicíny mapa jazyka? Špička odpovídá srdci, část mezi špičkou a středem plícím, střed žaludku a slezině, strany játrům a žlučníku, kořen ledvinám, tlustému a tenkému střevu a močovému měchýři. Například bradavičky červené barvy na střední pravé části jazyka jsou varováním o poruše pravé části jater a naopak. Význam mají i praskliny. Třeba rýhy napříč jazykem svědčí o nebezpečí mozkové cévní příhody.
Problém: zápach z úst
Důkladně jste si vyčistila zuby, připila si ústní vodou, ale stále nemáte dobrý pocit? Velká část přebytečných a odumřelých bakterií se usazuje právě na povrchu jazyka a ani nejlepší ústní voda je jen tak neodstraní. Vyzkoušejte speciální škrabku na jazyk nebo experimentujte se lžičkou – příjemnější je z umělé hmoty. Jazyk „seškrabujte“ nejlépe před vyčištěním zubů. Tato očistná procedura vám dopomůže nejen k libému dechu. Je i dobrou prevencí zánětů nosohltanu a infekcí dýchacích cest vůbec.
Text: Jana Martinková
zjimave
