Bolesti zad postihují s různou frekvencí většinu dospělých. A potíže s páteří jsou nejčastější příčinou invalidity u nás. Čím to? Může za to především sedavý způsob života a nedostatek pohybu. Lék na bolavá záda je především pravidelné cvičení. 

Bolesti zad jsou způsobeny především dlouhodobým přetížením z jednostranné zátěže, která není dostatečně kompenzována. „Typicky k tomu dochází z dlouhodobého sezení při špatném držení těla, například při práci u počítače. Nezřídka z práce v předklonu či v jakékoliv strnulé pozici, třeba při dlouhé cestě dopravním prostředkem,“ říká MUDr. Dušan Šponar, který se věnuje rehabilitačním cvičením páteře. „Bolesti vyvolává také nárazová zátěž, na kterou člověk není zvyklý. Pokud umyjete všechna okna na jeden zátah (zde je zátěží práce v záklonu, která může vyvolat bolesti krční páteře) nebo o víkendu pracujete u babičky na zahradě, a přitom na podobný typ práce nejste zvyklá, můžou z jednorázového pohybového excesu nastat v horším případě i několikaměsíční potíže.“ 

Najdou se lidé, kteří mají vrozené správné pohybové návyky i přirozený cit pro ideální míru zátěže a odpočinku. Pro ně bude bolest zad vždy jen výjimečná. „Všem ostatním, které už záda bolí, pomůže jediné: naučit se správným pohybovým návykům a zařadit do svého života pravidelné cvičení rehabilitačního typu jako kompenzaci jednostranného zatížení,“ říká doktor Šponar. Ideální prevencí, pokud vás ještě záda nebolí, jsou přirozené pohybové aktivity, například chůze, nordic walking, tanec, běžky, tchaj-ťi. 

Poraďte se s praktikem 

Při bolestech zad se nemusíme vždy obracet na lékaře. Pokud ale bolesti neustupují, nebo se dokonce zhoršují či se opakovaně vracejí při běžné zátěži, je na místě navštívit lékaře. Na odborníka bychom se měli obrátit i v případě, dojde-li k bolesti bez zjevné příčiny. První volbou by měla být návštěva vašeho praktika. Ten dokáže lépe než laik posoudit, zda je na místě užívat léky proti bolesti, a zároveň vyloučí jiné onemocnění, například interního charakteru. „Pak může rozhodnout, který ze specialistů by měl záležitost posoudit a v případě potřeby pošle pacienta k ortopedovi, neurologovi, rehabilitačnímu lékaři nebo revmatologovi,“ říká Dušan Šponar.  

Blokády páteře napravované chiropraktickým zákrokem, kořenové syndromy, tedy bolesti vystřelující do končetin, bolesti hlavy, potíže spojené s výpadky hybnosti či cítivosti, to vše už vyžaduje léčbu neurologa. Ortoped zase pomůže, když jde o skoliózy, potíže klenby nohy, obecněji pak o potíže spojené s narušením statiky páteře. „Operačním výkonem nejčastěji končí vyhřeznutí meziobratlové ploténky, ta však řeší problém jen dočasně. Většinou jde o rychlou úlevu, za cenu vyššího rizika stejných potíží v budoucnu. Navíc každá operace s sebou přináší riziko zátěže spojené s výkonem a anestezií,“ říká Šponar. „Pokud se člověku podaří vyhnout se operaci tím, že na sobě intenzivně zapracuje rehabilitací, je to ta nejlepší varianta s nejnižším rizikem a omezením do budoucna. Ale zdaleka ne všichni projeví dostatek odhodlání a snahy. Výsledek touto cestou totiž přichází pomaleji.

Většina lidí má totiž nepřekonatelný problém s tím, že bude doma cvičit. „Pokud někdo cvičí doma pravidelně a k tomu správně, jedná se většinou o naprostou výjimku. Většina pacientů záhy vynechá obtížnější cviky a skončí jen u protahování. To ale nemají šanci na dlouhodobé udržení, či dokonce zlepšování kondice. Takoví lidé pak zpravidla skončí s výmluvou, že u nich cvičení nezabírá,“ vypráví Dušan Šponar, který vede lekce skupinového zdravotního cvičení. „Když jsem působil na neurologii a pak na rehabilitačním oddělení, slyšel jsem takové výmluvy velmi často. Lidská psychika je prostě taková. Pokud někdo opravdu chce pravidelně cvičit, je lépe si naplánovat cvičení společně s ostatními. To je zásadní pro motivaci, která je pro cvičení klíčová. Podle mých zkušeností je vždy lepší chodit do fitka nebo na spinning než koupit si domů posilovací stroj či rotoped.“ Jinou kapitolou jsou aerobní sporty jako plavání, běh, jízda na kole venku – tam potřeba skupiny nebývá tak vysoká. Podle doktora Šponara je ideálním cvičením s rehabilitačním účinkem například skupinové cvičení Pilates, hathajógy nebo zdravotního cvičení. Když si navíc na cvičení pořídíte předplatné, ještě to posílí vaši motivaci. 

Cvičení krční páteře (další informace a cviky najdete na www.cvicime.cz)

Základním ochranným návykem pro krční páteř je správné zasunutí brady a nezvedat ramena. Typické chyby jsou: vystrkování brady, uvolňování ramen prudkým trhnutím, typicky nevhodným cvičením je kroužení krční páteří, toto cvičení často zhorší bolesti. 

• předklony/záklony při zasunuté bradě

• vysunování/zasunování brady

• úklony

• protažení šíje – např. předklonem šikmo vpřed nebo úklonem do strany, obojí s výdrží – pasivně nebo s použitím postizometrické relaxace (metoda používaná v rehabilitaci, která slouží ke zvětšení rozsahu pohybu v kloubech nebo k protažení zkrácených svalů. Bývá účinnější než klasický strečink a je možné ji využít k efektivnímu protažení téměř všech svalových skupin.)

• procvičení ramen – má úzký vztah k uvolnění šíje, například kroužení ramen 

Základní ochranný návyk pro hrudní páteř: stlačujeme ramena dolů a snažíme se je roztáhnout do stran (roztáhnout hrudník). Vypínáme hruď (zvedáme nikoli prsa, ale místo cca 3 cm pod horním okrajem hrudní kosti). Typické chyby jsou: hrbení se, stahování lopatek dozadu k sobě a vypínání prsou, což vede nezřídka ke spasmům mezi lopatkami, píchavé bolesti mezi lopatkami, zvedání ramen (vede k tuhnutí šíje). 

• posilování mezilopatkových svalů – tj. různé cviky s upažováním a vzpažováním (nezvedají se ramena), např. vsedě z připažení přes upažení vzpažit 

• rotační cviky v hrudní páteři (vestoje či v kleče), např. vsedě rotace v upažení

• protahování prsních svalů

• úklony vestoje

Základním ochranným návykem pro bederní páteř je správné podsazování pánve spojené se zatahováním břicha, samotné zpevnění břišních svalů není tak účinné. Typické chyby: prohýbání beder, povolené břicho, přičemž nejhůře na tom bývají spodní břišní svaly, ochablé pánevní dno rovněž znamená větší zátěž pro svaly beder. 

• protahování beder – nejlépe samostatně vpravo a vlevo – třeba vsedě přitahování k natažené noze, druhá je skrčená v rozkroku, bez hrbení v hrudní páteři

• posilování břišních svalů – např. zkracovačky (tip: hledejte „abs“ nebo „crunch exercise“ na YouTube), šetrnější varianta na krční páteř je s propletenými prsty nad úrovní uší, lokty u sebe

• nácvik podsazování pánve – nejde o vystrkování pánve dopředu, ale o otáčení kolem osy procházející skrze kyčelní klouby společně se zatahováním pánevního dna a břicha (jako při zapínání těsných kalhot)

• protáčivé cviky (= spinální cviky, pozor necvičit při vystřelující bolesti)

• kočka – vyhrbení/prohnutí v kleče (maximum vyhrbení v bedrech/prohnutí v hrudní páteři)

Dobrá židle pomůže a určitě stojí za to, ale pokud na ní člověk nebude správně sedět, ani ta ho nezachrání. Správně se totiž dá sedět i na obyčejné dřevěné židli. Matrace má být spíš tužší, dobře se osvědčuje lamelový rošt a rozhodně lze pečlivý výběr obojího doporučit. Vždyť na posteli a židli dohromady strávíme velmi podstatnou část svého života. Správná matrace pomáhá chránit páteř během našeho spánku a přispívá k dobrému odpočinku a regeneraci.

  

Užíváte-li některý z volně prodejných léků na bolest, a prášky už vám nezabírají, rozhodně nemá smysl zkoušet nazdařbůh další nebo si svévolně měnit dávkování analgetik předepsaných. „Rekordmankou v tomto směru byla jedna moje pacientka, která brala jedenáct různých analgetik,“ říká MUDr. Šponar. „Není snad třeba dodávat, že při takových pokusech nemá laik šanci na úspěšné vyléčení. Analgetika mají dobrý efekt hlavně při příležitostném (občasném) užívání, nebo pokud je berete podle rozumného schématu, a přitom zapracujete na skutečné příčině bolestí.“ 

Říkají vám vaše děti, že je bolí záda? I u nich je hlavní příčina nedostatečný pohyb. Ještě horší situace nastává, pokud propadnou počítačovým hrám. „Malé děti ještě nemají dokončený vývoj páteře, proto je pro ně jednostranná zátěž sezením mnohem rizikovější než pro dospělé. Nedostatek přirozeného pohybu patří k nejčastějším příčinám potíží malých dětí. Při včasném zásahu lze většinu dětských problémů s pohybovým aparátem řešit, výborné výsledky má například Vojtova metoda,“ říká doktor Šponar.  

Akupunktura je léčebná metoda, která patří do systému tradiční čínské medicíny vedle dalších metod, jako jsou tělesné cvičení, masáže, respirační terapie nebo herbální medicína. Jedná se o nabodávání jehel do akupunkturních bodů na lidském těle. Podle tradiční čínské nauky leží tyto body na akupunkturních drahách neboli drahách energie, tzv. meridiánech. Akupunktura se snaží předcházet nerovnováze v toku této hypotetické energie a odstraňovat ji. „Akupunktura může prokazatelně nabídnout zejména významnou a rychlou úlevu od bolesti, úpravu lokálních poruch prokrvení, uvolnění svalových spasmů spojených s reakcí na bolest – což by bylo dobré využít (spolu s dalšími užívanými postupy v oboru neurologie) co nejdříve při vzniku příznaků kořenového dráždění (útlaku), a snížit tak riziko těžšího poškození nervového kořene,“ říká doktor Jaroslav Nushart, který akupunkturu ve své neurologické praxi provádí. „Typickým příznakem dráždění nervového kořene je bolest vyzařující podélně do končetiny, někdy zesíleně po zakašlání nebo se změnou polohy těla, někdy se změnou citlivosti v dané oblasti. Závažným příznakem útlaku nervového kořene, který už jistě vyžaduje včasnou konzultaci neurologa, je svalové oslabení v postiženém segmentu,“ vysvětluje doktor Nushart.  

Existuje automatické termální masážní lehátko, kombinující masáž a tlakovou masáž s infračerveným teplem vyzařovaným jadeitovými kameny? Masážní lehátko s názvem CERAGEM je určeno pro celkovou regeneraci organismu. Pomocí interního projektoru, který se pohybuje podél páteře, uvolňuje zádové svaly, zklidňuje nervové dráhy v lidském těle, zlepšuje krevní oběh a upravuje cirkulaci životní energie, která proudí tělem. Pokud jsou energetické dráhy blokovány, je tok energie nerovnoměrný, a tedy nedostatečný. Důsledkem jsou obtíže nebo dokonce poruchy funkce našich orgánů. Možnost vyzkoušet si lehátko, které se v Asii i v Americe hojně využívá v nemocnicích a rehabilitačních centrech, máte zdarma v Praze, Ostravě a ve Zlíně. 

TEXT: Andrea Skalická (odborná spolupráce MUDr. Dušan Šponar, www.cvicime.cz) 

FOTO: Shutterstock

 

Komentáře

Přidat Nový

3.23 Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."