Příroda je mocná a taky vrtošivá čarodějka. Někomu nadělila krásu na rozdávání, k jinému byla skoupá. Naštěstí už nemusíme kvůli svému vzhledu navždy trpět. Plastičtí chirurgové dokážou udělat i z ošklivého káčátka krásnou labuť.

 

Estetická chirurgie už dávno není jen doménou starších dam s povadlými obličeji a povislými bříšky. Pomoc odborníků na krásu vyhledávají čím dál tím mladší ženy (nesmí jim být ale samozřejmě méně než 18 let), které jsou nespokojené s velikostí ňader, tvarem nosu nebo brady, trápí se kvůli jizvičkám po akné či odstátým uším a dalším problémům.

 

Mít plné poprsí je hit moderní doby a majitelky silikonových ňader, zejména ty, které se věnují modelingu, se svými čtyřkami či dokonce pětkami veřejně pyšní. Zvětšení a modelace prsů obsadila na žebříčku plasticko-estetických zákroků první místo a otázky „kdo ti je dělal a kolik to stálo?“ jsou vděčným tématem nad sklenkou vína na dámských sedáncích. Na internetových diskusních fórech se vedou debaty, jaká metoda je nejlepší, jak dlouho trvá hojení…

Možná už taky přemýšlíte o tom, že si necháte svá drobná prsa zvětšit, a brouzdáte po internetu…. Metod je několik – pod sval, nad sval, jedním nebo dvěma řezy, řezem v podpaží, kolem bradavky nebo pod prsní rýhou. Cílem je, aby prsa vypadala co nejpřirozeněji a jizvy byly co nejméně vidět.

 

Prvním krokem je výběr pracoviště a operatéra. Atestace z plastické chirurgie musí být samozřejmostí a důležité jsou i zkušenosti. Určitě byste si měly zjistit, kolik úspěšných zákroků má pan doktor na svém kontě. Pokud si chirurga vyberete a domluvíte si konzultaci, ptejte se ho na všechno. Jaká metoda je pro vás nejlepší a proč, jaký druh implantátu vám doporučí, jaká jsou rizika, jak dlouho trvá hojení, jak probíhá rekonvalescence a co smíte a nesmíte po zákroku dělat. Musíte počítat s tím, že operace probíhá v narkóze, prsa vás budou nejspíš dost bolet a asi měsíc se nebudete moct věnovat svému oblíbenému sportu.

 

Ani hojení nemusí vždy probíhat bez komplikací, záleží na imunitním systému a dalších faktorech, ale při přísném dodržování pokynů lékaře se rozhodně nemusíte bát. Moderní silikongelové implantáty mají doživotní záruku a každý má svůj certifikát. To je důležité vědět při případné reklamaci nebo výměně. Implantáty jsou velmi pevné a neměly by se nijak poškodit, můžou prasknout pouze při vážné autonehodě, kdy dochází k poškození hrudníku.

Implantáty se vyrábějí v různých velikostech i tvarech (např. kapkovité, nízké, vysoké, anatomické), ale rozhodně byste neměly trvat na zvětšení prsů o více než dvě čísla, a taky musíte vzít v úvahu šířku svého hrudníku. Pokud vám lékař na vaše naléhání přece jen vloží velké implantáty, může se vám stát, že je za pár roků budete potřebovat vyměnit. Taková smůla potkala i zdravotní sestřičku Janu (29). „Bylo mi dvacet, ani jsem pořádně nevěděla, co v prsou vlastně mám. Žádnou kartičku, takzvaný certifikát s číslem implantátu, jsem nedostala. Údajně to měl být kulatý, 400mililitrový implantát vložený pod sval, ale já ani neznala jeho profil. Doktor mi tehdy nic nevysvětlil. Netušila jsem, že existují nízké, vysoké, kapkovité, anatomické… Implantát na pravém prsu mě tlačil celých devět let!“

 

Jana má úzký hrudník a lékař, který ji poprvé operoval, zvolil příliš široké implantáty. Nejenže se Janě udělaly na prsu varhánky a boule, ale implantát byl dokonce pouhým okem viditelný a došlo i k atrofii svalu. Operatér Patrik Paulis musel zachraňovat zbytky svalu a vytvořit Janě novou podprsní rýhu. Výměna implantátu se povedla a zákrok dopadl skvěle, doktor Paulis přesto všechny dívky, které prahnou po ňadrech jako Pamela Andersonová, varuje: „Takovýto zákrok nemine každou druhou modelku s příliš velkými implantáty, někdy může dokonce dojít k odumření svalu.“ Ani renomovaný plastický chirurg Jan Měšťák neplní dívkám a ženám jejich nereálná přání. „Určitý stupeň asymetrie prsů je zcela normální a je doprovázejícím znakem každé ženy,“ říká.

 

Podmínkou každé takové operace je dobrý zdravotní stav, což doktor Paulis vtipně glosuje: „Estetičtí chirurgové jsou jediní, kteří operují zdravé pacienty.“

 

Ovšem ani příliš velká prsa nejsou pro ženu žádná výhra. Jejich majitelky si stěžují na bolesti zad, v létě se jim dělají opruzeniny a sehnat pěknou podprsenku je umění. Problém vyřeší zmenšení a modelace, která patří k méně rizikovým zákrokům než zvětšení implantátem. I zde je třeba dodržovat pokyny lékaře a prsa nenamáhat, aby se jizvy nerozjely. 

 

Velikost a tvar prsou se dá různě zamaskovat dobře zvolenou podprsenkou, ale co takový nos? Někdo se svým výrazným nosem přímo pyšní – ostatně velký nos velkého ducha značí, jak praví klasik Edmond Rostand ústy svého hrdiny Cyrana z Bergeraku. 

 

Nos je dominantou našeho obličeje a ne nadarmo se u nás říká, že „podle nosa poznáš kosa“. Nos prozrazuje hodně o naší povaze i podle čínského učení siang-mien. Něco pravdy na tom asi bude, ale za bernou minci to raději nepovažujme. Zejména v dnešní době, kdy pěkný nos často vypovídá víc než o charakteru svého nositele o dovednosti plastického chirurga. Z velkého, hrbolatého či bambulovitého nosu „vysochá“ šikovný chirurg nos, který změní nejen vzhled svého majitele, ale i některé jeho povahové rysy. Z bojácného tvora trpícího komplexem méněcennosti se stane spokojené, sebevědomé stvoření. To potvrzuje i jeden z našich nejzkušenějších specialistů na nosy Jan Měšťák: „Dobře provedená rinoplastika přináší pacientům tolik radosti a osobního štěstí jako téměř žádná jiná kosmetická vada řešená estetickou chirurgií.“

Operace nosu je poměrně složitý zákrok, který vyžaduje velkou zkušenost operatéra, ale dobrá zpráva pro pacienty je, že nebolí. Musíte však počítat s tím, že po dva týdny bude váš nosík schovaný v sádrovém „pouzdru“, které si pak budete přikládat na noc ještě další tři týdny. Za týden po sejmutí sádry si musíte nos podle instrukcí lékaře jednou až dvakrát denně po dobu tří měsíců masírovat, možná budete mít i menší otoky, ty se ale postupně vstřebají. Na tři měsíce musíte také zapomenout na ráchání ve vaně, v bazénu i v moři. A definitivně si váš nos „sedne“ asi za půl roku.

 

„Nikdy neoperuji pacienty s rýmou, se zánětem nosní sliznice, vedlejších nosních dutin, dýchacích nebo slzných cest. Operaci vylučuje i akutní výsev akné v obličeji, zejména v okolí nosu nebo přímo na nose. Nosní krajina je totiž bohatě zásobena krevními a mízními cévami a infekce se pak může snadno rozšířit i na pleny mozkové,“ upozorňuje docent Měšťák.

A co uši? Někdy odstávají tak, že je nezakryje sebehustší hříva. Britský princ Charles je má opravdu velké a nijak se tím netrápí. Také australské zpěvačce Kylie Minogue její pikantně odstávající ouška moc sluší. Velké uši můžou být dokonce přednost, avšak vykládejte to někomu, kdo je považuje téměř za katastrofu. Za této situace by s tím měl určitě něco dělat, třeba se napřed poradit s psychologem. V některých případech jde o zástupný problém, ale pokud se svými ušisky opravdu nemůžete žít, vyhledejte pomoc plastického chirurga. To, jak vnímáme své uši, je dáno hlavně naší psychikou, což potvrzuje i plastický chirurg David Tomášek, který má na svém kontě slušnou řádku úspěšně odoperovaných boltců. „Člověk se ráno podívá do zrcadla a co uvidí první, jsou uši jako plachťáky. Jak dalece je z toho nešťastný? Je ochoten jít do rizika?“ Rizika tu totiž jsou a také to bude bolet, někoho málo, jiného víc – záleží na tom, jaký má práh bolesti.

„Velké odstávající boltce je dobré jenom přitáhnout k hlavě, protože zmenšovací operace je velice náročná,“ upozorňuje doktor Tomášek. „Je velmi těžké dosáhnout symetrie, a kromě toho je pak na boltci patrná příčná jizva. Takový zákrok lze doporučit jen v krajní nouzi.“

 

Zákrok samotný bolestivý není, provádí se v lokálním umrtvení, nepříjemné pocity se dostavují až po něm. Člověk se musí vyrovnat s tím, že bude mít na hlavě po dva týdny ve dne v noci obvaz a po jeho sundání si bude muset ještě alespoň měsíc - a určitě přes noc - dávat na uši pásku. Denně si uši sprchovat a pečlivě je čistit žínkou. „Obvaz uši formuje a je tam vložen i malý mul zachovávající anatomii boltce a usměrňující otok, který by se jinak mohl vytlačit a už zůstat. Svědění je pak známkou hojivých procesů a u každého je individuální,“ vysvětluje chirurg.

Boltce lze samozřejmě také modelovat a používají se k tomu různé techniky, například speciální bruska. Někdy je na ušním boltci patrný takzvaný Darwinův hrbolek, malý chrupavčitý útvar v horní části boltce, pozůstatek po našich lidoopích předcích. Pokud ho nesnášíte, zkušený chirurg ho dokáže odstranit. Zmenšit se dají také velké a volné ušní lalůčky. „Je na to mnoho návodů operačního postupu. Jizva je po zákroku více či méně patrná vždy, ale ženy ji mohou zakrýt náušnicí. Výborně se k tomu hodí klipsy, které současně účinkují jako tlaková masáž,“ říká David Tomášek.

 

Odoperovat lze také velkou díru po náušnici. Zákrok probíhá tak, že se část kůže s otvorem vyřízne a vše se šetrně sešije. Aby se jizvička nestahovala a na uchu se nevytvořila vráska, pomáhají tlakové masáže a staré dobré klipsy, musejí ovšem pořádně sedět na jizvě.

 

I při operaci ušních boltců můžou samozřejmě nastat určité komplikace, k těm nejčastějším patří zánět, otoky a povolení boltce. Je to biologická paměť těla - to si totiž pamatuje, kde přišitý boltec původně byl.

 

Zájem o operace ušních boltců se odvíjí především od počtu lidí s vrozenými vadami, ale také móda si vybírá svou nemalou daň. Zvýšil se počet žen, které si vytáhly ušní lalůček nošením těžkých náušnic, a tu a tam se objeví jedinec s neobvyklým přáním. Může za to třeba Pán prstenů. „Dvakrát se mi stalo, že po mně někdo chtěl vytvarovat elfí ucho. Ani nevím, jak takové ucho vypadá a hlavně - nesmyslné požadavky odmítám,“ říká David Tomášek.

Plastická chirurgie je obor, který dokáže udělat s vaším vzhledem téměř zázraky. Silikongelové implantáty vám můžou zvětšit rovná plochá lýtka, a dokonce i placatý zadeček typu žehlící prkno - o tento zákrok mají zájem mladé ženy zejména v Brazílii, kde jsou kulaté prdelky daleko atraktivnější než velká prsa.

 

Existují i silikonové implantáty, kterými lze zvětšit objem rtů. Mít plné rty á la Angelina Jolie je teď velká móda, nicméně jde o bolestivý operační zákrok s nejistým výsledkem. Pomalu se upouští i od řady permanentních injekčních implantátů, které v některých případech způsobily vážnou deformaci rtu. Odborníci raději doporučují méně riskantní metody, například zvětšení rtů vstřebatelnými přípravky na bázi kyseliny hyaluronové, která je lidskému tělu vlastní. Do příslušné partie se vpravují při ambulantním ošetření injekčně, po půl roce se však většinou vstřebají, takže je nutné zákrok opakovat. Novinkou je injekční permanentní implantát Metacrill, který by měl být úplně neškodný a vydržet „na věky“. Možností je spousta, ale je třeba zvolit tu správnou. A jak už bylo řečeno, pouze na vysoce profesionálním pracovišti.

 

Text: Dagmar Morenová

Foto: Shutterstock.com 

Komentáře

Přidat Nový

3.23 Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."