Rýže živí lidstvo už tisíce let. Tato zdravá a levná potravina má stále nejvíc příznivců především v Asii, odkud pochází. Ale i v našich obchodech už rýže dávno zdomácněla a jejích druhů v nabídce přibývá. Jak se v nich vyznat?
Většina světové zásoby rýže se pěstuje v Asii, v jejíž gastronomii také hraje zásadní roli. Rýže se pravděpodobně začala pěstovat na území dnešního Thajska 4 tisíce let před naším letopočtem. Odtud se rozšířila do Číny a Indie, ale i jiných zemí. Za dob Římského impéria se pěstovala okolo celého Středozemního moře, v jižní Evropě, jižní Africe a v Egyptě. Dodnes rozlišujeme druhy rýží i podle zemí, kde se pěstují: známá je například rýže čínská, pákinstánská nebo japonská.
Rýže v Japonsku je národní poklad
Rýžová zrna můžou být podlouhlá, oválná až kulatá, krátká i dlouhá. Tvar pak dává název jednotlivým odrůdám, proto známe rýži dlouhozrnnou, krátkozrnnou nebo kulatozrnnou. Například v Japonsku je podle Kristiny Kopáčkové, autorky knihy o japonské kuchyni, nejoblíbenější rýže kulatozrnná. „Má vysoký obsah škrobu, takže k sobě dobře lne a když se jí hůlkami, neodpadává od nich. Známý je také typ zrna nishiki, které se používá k vaření, pro přípravu sushi a vyrábí se z něj i rýžové víno, které se podává k japonské kuchyni,“ vysvětluje přední česká japanoložka. V Japonsku je rýže národním pokladem, a tak se nesmí vyvážet. Různé druhy japonské rýže na vývoz se proto pěstují například v Kalifornii, ve Španělsku nebo v Itálii.
Vymývat a vymývat
Zmínění Japonci by si na tradiční české pytlíkové rýži příliš nepochutnali. „Když jsou u nás, tak si v restauraci rýži nedají, raději ochutnají české brambory,“ říká Kristina Kopáčková. V Japonsku, kde lidé jedí rýži k snídani, obědu i k večeři, se nejprve velmi poctivě vymývá. Teprve, když už nemá žádné zabarvení a všechno bílé z ní odejde, přidá se do ní voda, přivede se k varu a dusí se ještě 30 až 40 minut.
Rýže a její druhy
Mezi nejznámější a nejlepší odrůdy rýže, se kterými se běžně setkáme i v našich obchodech, patří:
Basmati
– říká se jí "princezna mezi rýžemi". Dlouhozrnná rýže s velice výraznou vůní roste kromě Indie také v Pákistánu a Íránu, kde vždy jeden rok „stárne“, aby se rozvinula její plná vůně s oříškovým nádechem.
Jasmínová
– podobá se rýži basmati, ale hodně se lepí. Má žlutohnědou barvu a ovesnou vůni. Nejčastěji se používá v čínské kuchyni.
Arborio
– kulatozrnná, perličkovitá rýže, která po uvaření vytváří krémovitou hmotu. Italové připravují z této rýže svá pověstná rizota. Po uvaření by měla být napovrch jemná a uprostřed pevná.
Carnaroli
– také tento druh rýže dobře vstřebává vodu a je tedy vhodný pro přípravu al-dente rizot. I tato krátkozrnná rýže se pěstuje v Itálii.
Proč je zdravá
1. Je lehce stravitelná a nepůsobí plynatost.
2. Neobsahuje cholesterol, ani lepek.
3. Je bohatá na slizotvorné substance a pomáhá tak mírnit průjem.
4. Obsahuje osm esenciálních aminokyselin. Pokud uvaříme rýži s luštěninami, získáme plnohodnotný zdroj bílkovin.
5. Podporuje žádoucí vylučování vody a zplodin metabolismu.
6. Pomáhá snižovat riziko rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty.
7. Snižuje krevní tlak.
TEXT: Andrea Skalická
FOTO: Shutterstock
