Je skryta skoro ve všem co konzumujeme - i tam, kde bychom ji nečekali. Sůl! Kolik si jí můžeme dopřát, aniž by nám ublížila? 

 

Bez soli se neobejdeme. O tom není pochyb. Vždyť už malé i dítě zná pohádku „Sůl nad zlato“. Mimochodem, její cenu promítli do praxe staří Římané, kteří své legionáře místo zlatem platili hroudami soli. Kuchyňskou sůl, respektive chlorid sodný NaCl, tvořený ze 40 % sodíkem (Na) a 60 % chlórem (Cl), ke svému životu potřebujeme. Pro správné fungování našeho těla je důležitá rovnováha mnoha iontů, dodávaných organismu formou nejrůznějších solí. A sodík spolu s draslíkem jsou nejdůležitějšími z nich. Jsou nezbytné pro správnou funkci svalů, činnost srdce i pro přenos nervových vzruchů a udržení tělesných tekutin v rovnováze. 

 

Nadmíra soli, konzumované v euroamerické civilizaci, ale i zabíjí. O tom také není pochyb. Příliš velký příjem sodíku významně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku i srdečních a cévních chorob. Vědci dnes už nadměrný přísun sodíku viní i z tvorby ledvinových kamenů, oslabení kostí nebo rakoviny žaludku. Zatímco staří Egypťané využívali kuchyňskou sůl až k mumifikaci svých zemřelých, my se „mumifikujeme“ už během svého života. Čísla hovoří jasnou řečí: lidský organismus se během své evoluce adaptoval na potřebu menší než jeden gram soli (tedy méně než 0,4 gramu sodíku) denně. Podle vědců je pro většinu lidí neškodná maximální denní dávka 6 gramů soli, tedy přibližně dvě čajové lžičky. Dnešní Češi ovšem přijímají v průměru 15 gramů soli denně. 

 

To má své hluboké historické kořeny. Pravěký lovec a sběrač potřeboval sůl proto, aby doplnil minerály, které vypotil při honbě za potravou. Dnešní Evropan se už ale spíš honí pouze za informacemi a zpotí se, když klesají akcie na burze. 

Jak se s tím vyrovnat? I když už se dnes neplatí solí, maximálně s ní šetřete. Ušetříte tím i svůj kardiovaskulární systém. Navíc v základních potravinách, jako je mléko či maso, je sodíku dost. Lékaři tvrdí, že lidé zvyklí hodně solit, ve skutečnosti ztrácejí chuť. Nestačí však to nejjednodušší - zapomenout na chipsy a solené arašídy, pečivo posypané solí a uzeniny, což se nabízí samo od sebe. Sůl je totiž skrytá téměř ve všem, co zkonzumujeme, i tam, kde bychom ji nečekali. Najdete ji i v kynutém těstě či sladkých palačinkách, je také třeba v instantním kakau. Pokud si k snídani dáte 10 dkg šunky, už jste zkonzumovala (podle konkrétního druhu) až 2,8 gramu soli, k tomu 2 krajíce chleba, což je cca 100 gramů pečiva, tedy asi 0,5 gramu soli. A jste (ráno!) na téměř 3,5 gramech soli, tedy více jak polovině maximální denní doporučené dávky! 

Jak chuť ošidit

Povzbuzující je, že chutě se dají přeprogramovat už za pár týdnů. Američtí vědci na lékařské fakultě univerzity v Saint Louis nechali na čtyři týdny lidem s vysokým krevním tlakem v jídelníčku jen nutné minimum soli. Pacienti se přizpůsobili tak, že jim po čase velmi slané potraviny úplně přestaly chutnat. Pro začátek můžete své chuťové buňky ošidit nějakou dietní solí, tedy směsí obsahující kuchyňskou sůl NaCl, spolu s chloridem draselným KCl. Osolí také, ale vy přijmete menší množství sodíku. Například dietní sůl Mary obsahuje jen 58 % kuchyňské soli, 200 gramů stojí 15 Kč (kilo běžné soli stojí 6 Kč). Nebo dietní sůl Sal-Kal obsahuje jen 27 % kuchyňské soli, 200 gramů je za 89 Kč. Ale nejlepší je opravdu naučit se méně solit. A také zvyknout si číst složení konzumovaných potravin. Nyní už víte, jakou hladinku sodíku máte mít, takže pro vás nebude problém si ji ohlídat.

 

Nedostatek i nadbytek sodíku organismu škodí. Zajímavé je, že slanost našich tělních tekutin podle vědců odpovídá slanosti pravěkého oceánu. V našem těle tak „koluje vzpomínka“ na tři a půl miliardy let starou minulost. Hladinu sodíku v krvi si tělo velmi přísně hlídá, o to se starají ledviny. Pokud je jeho množství nízké, začnou ho ukládat, když je ho naopak v těle přebytek, vyloučíme ho v moči. Pokud jeho množství v organismu stoupne natolik, že ho ledviny nestíhají regulovat, začne se hromadit v krvi. A protože sodík zadržuje tekutiny, vzrůstá objem krve a tím pádem se zvyšuje krevní tlak. S tím pak roste riziko celé řady chorob, jako jsou například selhání srdce, cirhóza či chronické nemoci ledvin. Omezení příjmu sodíku o pouhých 300 mg (tedy necelý gram soli) denně – pro představu to jsou dva plátky sýru – snižuje systolický tlak (první číslo) o dva až čtyři body, diastolický o jeden až dva body. Naopak hyponatrémie (z latinského natrium – sodík) je stav, kdy nebezpečně klesá koncentrace sodného iontu (Na+) v krevní plazmě. Může nastat, pokud se věnujete vytrvalostním sportům, jako je běh, například maraton. Hrozí tehdy, když doplňujete pouze tekutiny, protože pohybem ztrácíme nejen vodu, ale kromě jiných minerálních látek i sodík. V roce 2002 vyšetřovali vědci na Bostonském maratonu 400 běžců, kteří zkolabovali. U řady z nich byl jejich stav natolik vážný, že jim hrozila smrt. Důvodem byl nedostatek kationtu sodíku. Ten se stal osudný dvaadvacetiletému Davidovi Rogersovi, jinak instruktorovi fitness, který zemřel po maratonu v Londýně v roce 2007. Rogers se během maratonu upil k smrti. Prostě své tělo intoxikoval nadbytkem vody. 

 

Text: Markéta Žídková

Foto: Profimedia

Komentáře

Přidat Nový

3.23 Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."