Triumfální návrat sádla - 1. díl
Nejdříve nám média v rámci honby za štíhlou linií začala vnucovat, že tuk je odporná věc, kterou je třeba ze stravy pokud možno zcela vyloučit. Pak přišel na řadu názor, že tuk sice ano, ale zásadně ten rostlinný, protože živočišný je plný škodlivého cholesterolu. Nyní ovšem mezi odborníky na výživu opět začíná vítězit názor, že do zdravé výživy patří v rozumné míře všechny druhy tuků včetně zavrhovaného másla a sádla.
Příroda nás chuťovými buňkami nevybavila jen tak z plezíru. Je sice pravda, že nám díky její moudrosti chutnají především pokrmy bohaté na kalorie, v dávné minulosti to však mělo své opodstatnění – kdyby naši předkové dávali před tučným masem přednost energeticky chudým kořínkům, možná by dnes místo nás vládl planetě úplně jiný živočišný druh.
Samozřejmě platí, že většina našich současníků má mnohem nižší energetický výdej než dávní lovci mamutů, a proto je s kaloricky bohatými potravinami nutné zacházet opatrně. Navzdory tomu však tuky potřebujeme, a to hned z několika důvodů.
Bez tuků to nejde
Tím prvním je fakt, že úplné vyloučení tuků z jídelníčku by záhy vedlo k těžké avitaminóze, neboť by naše tělo nedokázalo vstřebat a využít vitaminy rozpustné v tucích. „Trend, který tady donedávna panoval, tedy připravovat všechno na speciálních pánvích nasucho nebo na vodě, je jednoznačně špatný,“ upozorňuje dietoložka Eva Moučková. „Když podusíte mrkev bez tuku, tak z ní nemáte šanci získat to, co z ní dělá tak mimořádnou zeleninu – totiž velké množství beta karotenu, který je rozpustný právě v tucích. Prostě pak jíte jen obyčejný kořen. A to samé platí při přípravě zeleninových polévek, salátů.“
Druhým důvodem, kvůli kterému jsou tolik propagovány rostlinné oleje, je skutečnost, že obsahují nenasycené mastné kyseliny, které jsou pro tělo esenciální živinou. Samo si je vyrobit neumí, a pokud mu je nedodáme potravou, přestane fungovat řada důležitých procesů.
Živočišné tuky jsou ovšem také důležité. Čínská medicína například vyzdvihuje jejich energetickou kvalitu, čímž má ovšem na mysli nikoliv fakt, že jde o kaloricky nejbohatší potravinu, ale jejich zahřívací účinky. Pokud bychom je ze stravy vyloučili, výrazně by to zhoršilo naši schopnost čelit chladu, což by na podzim a v zimě oslabilo nejen naši imunitu, ale i celkovou odolnost a vitalitu.
Nezbytný, i když jen ve velmi malém množství, je i onen zavrhovaný cholesterol. Z něj totiž organismus vyrábí řadu hormonů (ženy konzumující netučnou stravu například často přestávají menstruovat a zhoršuje se jejich plodnost), nutný je i pro tvorbu buněčných membrán, vytváření a udržování nervových vláken či produkci žlučových kyselin. Nadměrná konzumace cholesterolu, zvláště pak toho označovaného zkratkou LDL, je obvykle dávána do souvislosti s aterosklerózou, a tedy i vyšším rizikem kardiovaskulárních nemocí. Prof. RnDr. Anna Strunecká, DrSc. ovšem ve své knize Doba jedová upozorňuje, že tato souvislost není zcela jednoznačná – infarkt či mrtvice se totiž objevují i u pacientů, kteří měli hladinu cholesterolu dlouhodobě pod doporučovaným limitem. Na vzniku aterosklerózy se podle ní možná daleko více podílí metabolit homocystein, jehož hladinu lze snadno regulovat zvýšeným příjmem vitaminu B6, B12 a kyseliny listové. Bližšímu zkoumání této problematiky ovšem do značné míry brání i fakt, že tzv. statiny čili léky na odbourávání cholesterolu jsou nejprodávanějšími medikamenty v historii lidstva (pro představu: v roce 2006 například svým výrobcům vydělaly 27,8 milionu dolarů).
Pro úplnost je však nutné říci, že nadměrná konzumace živočišných tuků zvyšuje riziko vzniku řady druhů rakoviny – zejména nádorů střeva, konečníku a prsu.
Text: Blanka Gololobovová
Foto: Shutterstock
| Komentáře |
|
|
|||||||||
