Sotva nějaký pohyb prospívá tělu v takové míře a s takovou jistotou jako chůze. Pokud se o příležitost k ní někdy připravujete, možná je to i tím, že tak docela nevíte, o co přicházíte.
Jak si představujete ideální cestu například do práce? Zhoubný fenomén velí: sjeďte výtahem do garáže, autem dojeďte do další garáže a výtahem se odeberte ke kanceláři. Podobně fyzicky nenáročné jsou i jiné všední činnosti jako pohyb po nákupním středisku, kde si můžete dokonce vybírat mezi výtahem a eskalátory. Hledáte-li schodiště, považujte za svou alternativu únikový východ. Chodit nemusíte ani při návštěvě ZOO, alespoň v té pražské vás před potem a zrychleným tepem ochrání vláček nebo lanovka.
Lékaři přitom mají poměrně přesnou představu o tom, kolik kroků máte denně udělat, abyste si udržela slušnou kondici. Určitý předěl představuje hodnota 10 000. Tu však pokoří jen málokdo – není to totiž právě snadné. Vzhledem k tomu, jak moc chůze podle lékařů z celého světa prospívá zdraví, zjevně chodíme málo.
Rozchoďte si druhé srdce
Chůze není jen způsob dopravy, nýbrž i nejpřirozenější pohyb, do kterého můžete své tělo uvést. Je to aerobní svalová aktivita podporující tvorbu „dobrého“ cholesterolu HDL, čímž brání kornatění tepen. Chůze zároveň zlepšuje citlivost tkání na inzulin, a snižuje tak jeho produkci. Současně při ní spalujete cukr, takže klesá nebezpečí, že onemocníte cukrovkou.
„Chůze je nejlepší pro srdce, nejlepší pro klouby a na hranici zadýchání při ní ještě spálíte poměrně dost kalorií,“ pochvaluje si kmitání nohama praktický lékař MUDr. Cyril Mucha, který chápe lýtko jako druhé srdce. „S každým krokem, který uděláte, stáhnete lýtkový sval. Tím zmáčknete i žíly, které jím procházejí, a de facto pumpujete krev z nohou zpátky k srdci,“ obhajuje svou teorii.
Poražená konkurence
Mnoho jiných pohybových aktivit ve srovnání s chůzí bledne. Ze srovnání s během vychází lépe v tom, že vás ušetří doskoků, které při špatné technice mohou nadměrně opotřebovávat zejména kolena, kyčle a kotníky.
Málokdy se také udržíte v mezích zdravé námahy tak bezpečně jako při chůzi. Budete-li si dávat do těla v rozmezí 75–80 % maxima své tepové frekvence po dobu delší než 1,5 minuty (například při běhu to není žádný problém), bude to pro netrénovaný organismus stresující zátěž. Přetížená tělesná soustava nevystačí s energií z běžných zdrojů, a tak vyplavuje víc kyseliny mléčné, která se hromadí ve svalech a následně je částečně rozruší (svalovina se ale časem opět zregeneruje).
Nejde však jen o svalovou horečku. „Acidóza znamená spouštěcí efekt například pro arytmii srdce,“ varuje primář kliniky tělovýchovného lékařství pražské FN Motol MUDr. Miloš Matouš.
Blahodárné důsledky chůze od hlavy až k patě
Hlava – Vědci dokázali, že po chůzi se dvě třetiny lidí cítí lépe. Každý, kdo jde pěšky dál než jen za první roh, se totiž může těšit na dodatečný příděl povzbuzujících euforigenů. Skutečnost, že tento efekt podle jedné studie přetrvává dalších 8–10 hodin, dělá z procházky malý zázrak.
Srdce – Pouhé čtyři hodiny chůze týdně podle finského národního institutu veřejného zdraví snižují nebezpečí infarktu o 14 %. Vyplývá to ze studie založené na sledování téměř 48 000 dospělých Finů po dobu 19 let.
Plíce – Chůze snižuje touhu po cigaretě. Vyplývá to ze studie, kterou nedávno uveřejnil odborný časopis Journal of Sport & Exercise Psychology. Vědci rozdělili 15 kuřáků do „chodicí“ a pasivní skupiny, přičemž všem zúčastněným jejich zlozvyk na 15 hodin zapověděli. Zpočátku sice oba tábory prahly po cigaretě úplně stejně, ale už po 20 minutách chůze tato touha u aktivní skupiny výrazně klesla, zatímco u druhé dál narůstala. Po dalších 20 minutách, během nichž byly obě skupiny v klidu, chuť všech rostla, ovšem u aktivnějších jedinců se tak dělo o poznání méně.
Břicho – Vědci z Dukeovy univerzity při půlročním výzkumu 175 lidí zjistili, že nikomu, kdo za týden pravidelně ujde alespoň 18 km, se už na břiše nehromadí nebezpečná tuková tkáň. Právě tento nehezký přívěsek zvyšuje podíl cukru v krvi, krevní tlak, případně i nebezpečí vzniku zánětu žil. Nemluvě o tom, jak vypadáte v plavkách...
Kolena – Chůzí si posílíte kolenní klouby. Experti ze švédské univerzitní nemocnice v Malmö porovnávali u 45 lidí hladinu glykosaminoglykanu (GAG), který ovlivňuje pevnost a pružnost chrupavky. U první skupiny, jejíž členové měli za úkol chodit a cvičit, výše zmíněná látka přibývala. U jednotlivců, kteří necvičili a ani toho moc nenachodili, se však hladina látky GAG neměnila.
Pata – Budete-li odvíjet krok od pevné vnitřní strany paty až po špičku, předejdete deformaci palcového kloubu (více najdete v odstavci Chůze podle experta).
Kolik toho nachodíme?
Praktický lékař MUDr. Cyril Mucha svým obézním pacientům půjčuje domů krokoměr a spolu s datem další návštěvy sjednává i minimální počet kroků na displeji. „Také jsme zažili, že na něm lidé měli za celý den 800 kroků,“ kroutí hlavou nad zjevně nezdravým skóre a doporučuje různé minimální denní dávky kroků pro rozdílné mety, kterých jimi dosáhnete:
- 3333 kroků na obranu „před naprostým shnitím“ by měl udělat „snad i chromý člověk“
- 10 000 kroků pro udržení základní fyzické kondice. I MUDr. Mucha však přiznává, že takového počtu dosahuje těžko. „Tolik neujdete nikdo sám od sebe, na to už se musíte soustředit,“ vysvětluje lékař
- 15 000 a víc, chcete-li zhubnout
Tato doporučení platí v situaci, je-li chůze váš jediný pohyb.
Text: David Horák, foto: Profimedia.cz
