Rafting i pro začátečníky
Zavrhujete dovolenou na vodě, protože pomalý pohyb poklidnými meandry Lužnice či Vltavy s houfy komárů za zády vás příliš neláká? A co takhle zkusit něco divočejšího? Rafting totiž není jen nebezpečná zábava pro ostřílené vodáky, ale zvládnou jej i naprostí začátečníci.
Divoká řeka valící se mezi skalami, stříkající zpěněná voda a na ní pár nadšenců na gumovém člunu, kteří na první pohled vypadají, že si s nimi proud dělá, co chce… Možná ve vás takový obrázek probouzí pocit, že něco takového nikdy nemůžete zvládnout. Pravý opak je ale pravdou. Jízdu na raftu zvládne téměř každý, i ten, kdo v životě nedržel pádlo v ruce – podmínkou je ovšem vybrat terén přiměřené obtížnosti a svěřit se do rukou zkušeného „lodivoda“.
Voda je sice nevyzpytatelný živel, který není radno podceňovat, podle Matěje Zapletala, průvodce cestovní kanceláře Mad Mat Sport (www.adrenalinecentre.cz), se však raftingu nemusejí obávat ani začátečníci. „Raft, to je tank, který se valí,“ říká tento bývalý člen reprezentačního družstva ve sjezdu na divoké vodě. „Jeho ovládání je o hodně jednodušší, než když jedete na kanoi nebo kajaku. Sedíte výš, takže máte lepší přehled, a když vám to někdy ujede, tak maximálně přeskočíte nějaký kámen, ale jedete dál.“ Většina vodáckých průvodců má podle Matěje Zapletala dokonce začátečníky raději, protože bývají ukázněnější a ochotněji plní jejich pokyny. Na řekách nízké obtížnosti je dokonce možné vzít na raft i děti, obvykle zhruba od šesti let.
Dřina? Spíš odpočinek!
Ke zvládnutí jízdy nemusíte mít ani kdovíjakou fyzičku. Závodní rafting je samozřejmě dřina, o jeho turistické podobě to ale neplatí – tam se spíš jen vezete, občas šťouchnete pádlem a kocháte se krásnou přírodou. A protože se jezdí zejména na horských říčkách nebo v romantických hlubokých kaňonech, většinou se je na co koukat. Člověk s nulovou kondicí samozřejmě může být z raftování unavený, ale pro toho, kdo alespoň občas sportuje, je to spíš odpočinková záležitost: když například lezete týden po horách, je báječné si pak dva dny zarelaxovat svezením na raftu.
Ve srovnání s jinými sporty je rafting také poměrně bezpečný. K největšímu počtu úrazů přitom podle Matěje Zapletala paradoxně dochází na břehu – nejčastěji jde o podvrtnutý kotník či odřeniny vzniklé poté, co při vylézání na břeh šlápnete na mokrý kámen porostlý řasami. Na druhém místě v „žebříčku“ pravděpodobných úrazů je pak brada rozseknutá o helmu vodáka sedícího před vámi. Vážnější úrazy jsou zcela výjimečné.
S cestovkou, či na vlastní pěst?
Pokud jste začátečnice, jeďte raději na rafty s cestovkou, která má podobné zájezdy v nabídce. A to hned z několika důvodů: Za prvé máte jistotu, že váš člun bude řídit opravdu zkušený vodák, který si umí poradit téměř v každé situaci. Pravidla pro získání licence vodáckého průvodce jsou totiž poměrně přísná. Většina zájezdů je také koncipována tak, že se nejdříve naučíte na klidné vodě základy všech potřebných dovedností, včetně toho, co dělat v případě převrhnutí (i tak stabilní plavidlo, jako je raft, může samozřejmě skončit dnem vzhůru).
Druhým důvodem je skutečnost, že cestovní kanceláře využívají úseky řek, které jsou bezpečné. „K nepředvídatelným situacím může samozřejmě dojít vždycky,“ říká Matěj Zapletal. „Už jsem zažil, že jsme museli putovat džunglí, protože zapršelo, přes noc stoupla voda o tři metry a nedalo se jet dál. To se ale týká spíše expedičních výprav do exotičtějších krajin. V Evropě něco takového nehrozí, i tady je ovšem třeba řeku dobře znát. Když někdo vyrazí na vlastní pěst, musí nejdřív nejen pečlivě nastudovat kilometráž daného toku, ale také si pokud možno nebezpečná místa nejdřív obhlédnout ze břehu. Když nevíte, do čeho jdete, může se vám klidně stát, že se třeba před vámi objeví nesjízdné místo, a vy nebudete mít kde zastavit. Anebo sice zastavíte, ale nedostanete se pryč z řeky.“
Základní pravidlo pro výpravy bez cestovky za zády je také nepřeceňovat své síly. Zvolená obtížnost i tempo by se měly vždy přizpůsobit nejslabšímu členu výpravy.
Bez neoprenu to nejde
Pokud chcete rafting jen vyzkoušet a nehodláte se mu věnovat pravidelně a intenzivně, má výprava s cestovní kanceláří ještě jednu výhodu, a to zapůjčení vybavení, jehož pořízení není zrovna levnou záležitostí. Při výběru cestovky se proto zajímejte, zda je půjčení všeho potřebného v ceně nabízeného zájezdu. A bez čeho se tedy neobejdete?
V první řadě je to samozřejmě kvalitní člun. Měl by mít tzv. katamaránovou konstrukci s oddělenými nafukovacími komorami (aby se nepotopil v případě poškození) a vylévacími otvory po stranách. Používají se rafty různých velikostí, obvykle od čtyř do deseti osob, přičemž velikost se vždy přizpůsobuje splouvané řece, nikoliv dovednostem a zkušenostem osazenstva. Na spíše technické toky s nižším průtokem se používají rafty menší, na rychlejší a vodnatější toky jsou naopak vhodnější větší čluny, na které se vměstná okolo deseti lidí. Kromě raftu budete potřebovat i pádlo, kvalitní helmu a vestu s dostatečným výtlakem.
Na evropských řekách je nezbytností také neopren, a to i v parném létě. „V Evropě se většinou jezdí v horském terénu, často na řekách vytékajících z ledovců, které mají obvykle kolem dvanácti, třinácti stupňů. Bez neoprenových kalhot, bot a bundy se tedy neobejdete a na jaře oceníte i neoprenové rukavice,“ upozorňuje Matěj Zapletal. Vhodný je i nepromokavý vak na osobní věci.
Zajímavé internetové stránky
- Informace o splavnosti českých toků najdete třeba na www.voda.gov.cz nebo na www.chmi.cz.
- Pro tipy na zajímavé lokality a kilometráž s popisy vybraných řek a jejich nástrah jukněte na www.kajak.at, www.paddeln.at (obojí v němčině).
- Nabídky raftových zájezdů najdete třeba na www.adrenalinecentre.cz či www.adventura.cz.
Text: Blanka Gololobová
Foto: Profimedia
| Komentáře |
|
|
|||||||||
|
|||||||||
