Život se sukničkářem
Na jeho zjevu zpravidla zas až tolik nezáleží. Velmi živočišný druh zvaný „Homo sukničkář“ bývá zábavný, pozorný a nepopiratelně má jakousi zvláštní auru. Začátky vztahu s ním bývají úchvatné. Jeho vyvolené mají většinou dojem, že stojí na prahu něčeho velkého a neopakovatelného… a většinou mívají pravdu, a to až do hořkého konce.
Nejnápadnější znaky nenápadného živočicha
Špatná zpráva zní, že notorického nevěrníka nelze identifikovat podle tvaru lebky nebo čísla bot. Nicméně existují jisté indicie, které by měly potenciální oběť varovat, že se pouští na velmi tenký partnerský led. Bohužel některé nepoučené a hormony omámené nešťastnice se nechají unést pocitem, že svého vyvoleného změní. Jiné z nás zase podlehnou počáteční zamilovanosti a jeho letitým, poctivě trénovaným zkušenostem natolik, že uvěří chiméře opravdové osudové lásky, jež mění muže i ženy v lepší bytosti. Se svými city bychom však měly hospodařit s jistou dávkou rozumu...
Kdy stražit tykadla?
* Potenciální nevěrníci mnohdy mívají „temnou“ partnerskou minulost. Začíná-li jeho vztah k vám jako nevěra stávající partnerce, budou jeho zábrany v příštím kole patrně ještě menší. Každý další cyklus tyto bariéry dále zmenšuje.
* Někteří sukničkáři bývají vláčeni svými touhami po vzoru rodičů (jako bychom v dětství podvědomě nasávali vše, co se kolem nás děje). Není mezi psychology žádným tajemstvím, že pokud byl záletníkem, zvláště matkou tolerovaným, sukničkářův otec, pravděpodobnost přelétavého chování se zvyšuje.
* Opojným afrodiziakem, a to oboustranně působícím, je úspěch, moc a peníze. Úspěšní muži vždy byli a budou ženskému světu neodolatelným lákadlem. Jen málokterý muž takovým, takřka neomezeným možnostem odolá. A někteří jim doslova propadnou.
* Na úspěšné záletníky volně navazuje skupina tvořená bohémy, básníky, výtvarníky a jinými nekonvenčními snílky, s nimiž se rozhodně nebudete nudit. Čekají vás bláznivé akce, neotřelá vyznání lásky a originální dárky. Jen od nich nečekejte, že budou mít oči i další tělesné orgány výhradně pro vás.
* Pozor také na chorobné žárlivce. Jistá dávka žárlivosti je ve vztahu samozřejmě normální a občas zalichotí, nicméně chorobní iracionální žárlivci jsou nesnesitelní. A světe div se, značná skupina těchto tvorů si takové jednání osvojila právě proto, že se řídí heslem: „Podle sebe soudím tebe.“
* K velkému množství partnerských nevěr dochází v době ženina těhotenství a první roky po narození dítěte. Ano, je to nespravedlivé, nečestné a nesportovní, bohužel však prokázané.
* Mezi riziková období patří i záletníkovy životní mezníky – kulaté narozeniny („něco mi utíká…“), smrt rodičů (odešly životní autority, padají zábrany), odchod dětí z domova (není již potřeba na ně brát ohled) apod.
* Jak známo, špatná společnost kazí dobré mravy, a tak jsou-li jeho nejbližší kamarádi přelétavými záletníky, jistě ho nebudou plácat po zádech za to, že je věrným manželem. V atmosféře obecně akceptující, ba co více, schvalující střídaní partnerek a honosící se počtem milenek, bude váš drahý stále v akutním ohrožení, že jej postihne pro váš vztah neblahá infekce – nevěra.
* A konečně, podváděl-li vás partner v období chození, nemyslete si, že v manželství se to změní!
Umím odolat všemu kromě pokušení
Tuto památnou větu řekl kdysi slavný dramatik a básník Oscar Wilde. A právě tento citát výborně charakterizuje některé typy nenapravitelných záletníků, které odborná literatura dělí do mnoha skupin dle skrytých či zjevných příčin, jež je k takovému životnímu stylu pudí. V knize od Carol Botwinové „Proč jsou muži nevěrní“ najdeme zajímavý postřeh. Autorka tvrdí: „Sukničkáři mnohočetnými vztahy ujišťují sami sebe o své hodnotě a pojišťují se proti bolesti z toho, že by je některá žena mohla odmítnout.“ A dále se nerozpakuje konstatovat: „Tito muži si pochopitelně neuvědomují, že příčinou jejich chování je křehké vědomí vlastní hodnoty, strach z odmítnutí a závislost. Racionalizují si své motivy výroky jako ,mě to baví‘ nebo ,já jsem zkrátka na ženské, co je na tom špatného?‘ “
Jenže pravidla a zákonitosti lidského chování do žádných škatulek zcela jednoznačně zařadit nelze. A tak potkáváme mezi notorickými záletníky neuspokojitelné náruživce i narcisty schopné jen brát a hledat ve svých obdivovatelkách zrcadlo své jedinečnosti. Mezi další zástupce živočišného druhu Homo sukničkář patří nedospělí jedinci, kteří jakmile spatří něco pěkného, udělají cokoliv, aby to dostali – jako dítě u regálu s hračkami. Nejdětinštější exempláře jdou takřka přes mrtvoly, neuvažují o důsledcích, bezmyšlenkovitě zraňují své blízké, ničí a boří.
Zajímavou skupinou jsou hledači dokonalé ženy, která občas bývá nevědomým ztělesněním jejich bezchybné matky (mimochodem té nejděsuplnější tchyně). Tito ubožáci jdou životem doslova smýkáni od dokonalé dlouhonohé milenky k dokonalé všechápající kamarádce... ovšem ani bezvadná kuchařka a hospodyňka není k zahození… V životech takových přelétavců pak nastávají bolestné situace, kdy vězí ve své nerozhodnosti zaklíněni mezi stávající partnerkou a milenkou. Každá má totiž cosi nenahraditelného.
Muži mají rádi čísla a čísla muže
V publikaci „Nevěra a její zvládání“ od Laury Janáčkové a kol. se dočteme následující: „Z 1154 lidských společenství, popsaných historicky či kulturně-antropologicky, téměř tisíc, tedy 87 %, bylo nebo dosud je polygamních.“ Naproti tomu mnohomužství (polyandrie) se prý dodnes vyskytuje jen u zlomku národů. Najdeme ji v některých částech Indie, v Nigérii, na Markézách a Srí Lance. Např. tibetská „polygamistka“ obšťastňuje svůj malý harém s pečlivou pravidelností a vyvážeností, aby nezpůsobila domácí rozbroje. Každé ráno prý naznačí, kdo s ní bude večer sdílet lože.
Uvedená čísla jsou poměrně neúprosná a vpravdě poněkud pesimistická. A číslům nenahrává ani fakt, že mužskou nevěru většina společností akceptuje (občas i s plácáním po zádech). Zato na ženskou se kouká v lepším případě svrchu, v horším s kamenem v ruce.
Růžové brýle zvané fenyletylamin
Kdo za to může? Za pomyslné růžové brýle zamilovaných je odpovědná látka zvaná fenylethylamin vytvářející se v limbickém systému. Tato část mozku přímo odpovídá za veškeré naše emoce. S vydatnou pomocí fenylethylaminu jsou pak naši vyvolení přitažlivější, nanejvýš vzrušující, zkrátka neodolatelní. S postupem času i vztahu se snižuje jeho účinek na naše tělo, růžovým brýlím praskají skla, lámou se obroučky a racionální myšlení se opět probouzí ze sladkého snění. My pak v některých případech s hrůzou zjišťujeme, koho jsme si to nastěhovaly do bytu. Neméně sladkým zdrojem této látky není jen zamilovanost, ale – hurá! – také čokoláda.
Máte-li „mučednické“ sklony, vyhněte se sukničkářům na hony!
Od notorických nevěrníků prchejte, dokud to jde. Ne že by se čas od času některý nezměnil, ale jsou to spíše výjimky potvrzující pravidlo. S dítětem, psem a hypotékou se prchá daleko hůře a bolestněji. V takových případech nevyváznete se zraněním jen vy, ale také vaši potomci, rodina, a dokonce i společní přátelé. Ostražité musí být zejména „hodné holky“ s mesiášskými a trpitelskými sklony. Tyto světice jsou ochotné neustále odpouštět, přičemž si masochisticky, samozřejmě ne zcela vědomě, libují ve své bolesti. Hnacím motorem nevěrníkových dobrodružství se potom stává nejen jeho vášeň, ale zčásti i partnerka trpitelka. Ta korunována nepřehlédnutelnou mučednickou korunou zaujme určité mocenské postavení plynoucí z morální převahy, přičemž se na svém mučednictví stává závislou. Tato závislost ji nejen ničí, ale paradoxně v určitém ohledu i naplňuje. Nevěrný partner mučednice pak nemá svým jednáním co ztratit a nemá důvod se snažit stav jakkoliv zlepšit. Bývá totiž ocejchován jednou provždy. Žít, natož vyrůstat v takovém vztahu je duševní sebevraždou, která pokřivuje charakter všech zúčastněných.
Opakovaná nevěra trápí nejen duši, ale i tělo!
Milostné eskapády vašeho vyvoleného působí šrámy nejen duši, nýbrž i tělu. Manželky Homo sukničkářů by mohly vyprávět o zdravotních komplikacích, jež stres a obrovská psychická zátěž způsobuje. Od bušení srdce, nechutenství nebo naopak přejídání přes migrény až k poruchám spánku a depresím... Ale nejenže jsme z života s přelétavým milovníkem střídavě rozbolavělé, nalomené a zase opravené, postupně zbavené iluzí o (osudové či dokonce o jakékoliv) lásce, také se často potýkáme s nedůležitými věcmi a trápí nás nerozhodnost. Straníme se přátel, jsme přehnaně úzkostlivé, bojíme se o své zdraví, a přesto s námi cloumají chutě na návykové látky – alkohol, nikotin a další.
Jak vystoupit z kolotoče, lépe řečeno spíše z centrifugy nevěr?
Nejlepší jednoznačně je do něj nenastoupit. Rafinované požitkářky se svezou a vystoupí, protože ví, že víc očekávat nelze, ať se ony nebeské výšiny jeví jakkoliv lákavě. Některé z nás však mají tu smůlu, že svého milého neprokouknou před tím, než spadne klec a začne společný život na čisto. Nemůžete-li z takového vztahu aktuálně utéct, čeká vás pravděpodobně boj s větrnými mlýny. Mnohé z unavených bojovnic po čase zjistí, že nemá smysl investovat tolik energie do marného boje, ale raději ji vložit do sebe.
I když samozřejmě má vždy smysl o problémech otevřeně mluvit, řešit je a třeba zajít do poradny. Vždy se však snažte zachovat úroveň – nemanipulujte ho k odpovědím, ptejte se ho přímo. Pozor na ukvapená ultimáta; nejenže je muži nesnášejí, ale většinou není jisté, zda budete opravdu schopná jim dostát. Pokuste se spíše pochopit, co ho ke vztahům pudí, co mu vedlejší poměry dávají. Pochopení příčiny bývá někdy klíčem k řešení. Ač to zní velice náročně, až nespravedlivě, snažte se na něj neútočit, netrestejte ho, neodsuzujte. V duchu předchozích odstavců se varujte toho, dělat ze sebe ublíženou chudinku.
Možná jste hledala konkrétnější rady a zaručené návody, jenže každá z nás oplývá jinou dávkou životní síly, odolnosti a přizpůsobivosti. Existují ženy schopné složit své těžké břemeno u cesty a jít lehkou nohou dál. Jiné z nás na něm vytrvale sedí, neschopné se pohnout. Některé bojovnice jej odloží a uprchnou pryč. Výtečným lékem je bezesporu čas a dobré kamarádky, které nedovolí, abyste v tom zůstala sama a uzavřela se do své bolesti. Nedopusťte, aby partnerova nevěra křivila váš charakter a zlomila vašeho ducha.
Nevěra jako šance
Asi znáte rčení, že všechno zlé je k něčemu dobré. Těžká životní období nás skutečně mění, posilují a dávají nám šanci zmoudřet, začít v životě něco nového. Nenechte si tento okamžik pod náporem smutku a zklamání uprchnout. Třeba se vrátíte ke svým dávným snům a uskutečníte je nebo v sobě objevíte nové tvůrčí schopnosti. Nepodceňujte svou intuici, nesoustřeďte se pouze na svou bolest, nelitujte se. Bolest se sice musí prožít, ale ne žít.
Text: Martina Machová
Foto: Profimedia
| Komentáře |
|
