Adrenalin, nákupy i noční život. Dovolenou 3 v 1 zažijete v Rabacu na Istrii.

Zpočátku nemáte vůbec chuť tady zastavit. K letovisku Rabac sjíždíte svrchu a máte ho tudíž jako na dlani. První, co vidíte, je přeplněná oblázková pláž u kempu Oliva a tři stejné hotely postavené ve stylu „nadrozměrné“ komunistické architektury. Byla by ovšem chyba začít zrovna teď zbaběle couvat. Zdejší pláž totiž omývá moře, ve kterém je leccos k vidění, a v jednom ze zmíněných hotelů najdete vstupenku do tohoto podivuhodného přírodního světa.

 

Dobrodružným povahám nabízí prázdninové letovisko Rabac překvapivě mnoho. Je ideální místo pro všechny ty nesourodé páry, které se nemůžou shodnout, zda je lepší dovolenková eura proměnit za pronájem lehátka na pláži nebo je probendit za aktivity vskutku nevšední. Tady můžete dělat obojí bez nepříjemného pocitu, že své drahé polovičce bráníte v rozletu (a tudíž hrozí, že vám brzy uletí).

 

V útrobách socíkovského hotelu Mimosa najdete příjemnou kancelář potápěčského centra. Trefíte tam určitě napoprvé, protože z parkoviště před hotelem vás sem spolehlivě dovedou cedulky. Otevřené dveře dive centra Lamkra zvou všechny zvědavce, kteří se chtějí o potápění něco dozvědět nebo si ho dokonce vyzkoušet. Upřímně řečeno – kdo sem vstoupí, nemá skoro úniku. Kanceláři vládne Češka Veronika a tahle pohledná brunetka má takovou vyřídilku, že by vám prodala snad i Karlštejn. Sympatické na ní je ovšem hlavně to, že stejně suverénně si vede pod vodou i jako instruktorka potápění. A to je pro každého, kdo chce ochutnat zdejší podmořský svět, to hlavní. Takže pokud můžu radit, nechte se Veronikou „zblbnout“. Potápění kolem Rabacu má své kouzlo a byla by škoda se o něj připravit. Neumíte si představit, jaká je to legrace, když se na konci ponoru ocitnete přímo u nudistické pláže, jako se to stalo nám. Nedalo nám to a chvíli jsme ze dna poťouchle sledovali panicky prchající naháče, kteří si naše těla v tmavém neoprénu spletli s mořskými obludami. Ale nejsme tady od toho, abychom s dýchacím přístrojem na zádech šmírovali nudisty. Odpoutejme se proto od břehu a vydejme se dál podél skalnatého (někde krasového) chorvatského pobřeží, kde proplouváte jeskyňkami kolem barvitých korálů, hejny veselých i dravých ryb a kde se na to útesech doslova hemží lasturami. 

 

Kdo má dobré oči a umí se dívat, zažije nádhernou exkurzi do podvodního světa. Jako první si určitě všimnete ježovek, protože z těch má každý člověk vítr. Styk s nimi může být sice pro plavce nepříjemná komplikace, potápěč je ale vidí rád. Ježovky totiž žijí pouze v čistých vodách a tak máte jistotu, že zřetelně uvidíte i další poklady podmořského světa. Moje první setkání s chobotnicí se odehrálo právě v Jaderském moři a dodnes vzpomínám, jak plula přímo kolem mě a jen tak, aby se neřeklo, si třikrát cvičně změnila barvu. Asi jsem ji rušila a tak se mě snažila zastrašit. Nemusela se snažit. Ne, že bych se bála, ale dívala jsem se na to zvláštní zvíře se zbožnou úctou, kterou jsem nikdy před tím, když přede mnou chobotnice ležela naporcovaná na talíři, necítila. Fascinující jsou i hvězdice, protože proti těm „Davidům“, které jsme jako děti lovily u břehu, jsou ty v hlubších vodách přímo goliášovské. Důstojně obývají svůj podmořský bejvák a o hemžení na povrchu zemském nemají ani páru. Ale zpět k talíři. Nutno říct, že mnoho obyvatel moře pohříchu poznalo dřív moje chuťové buňky než moje oči. Ale možná právě proto jsem měla radost, když jsem konečně na vlastní oči viděla humra, langustu, slávku a samozřejmě spoustu ryb včetně makrel. Člověk má skoro pocit, že se ponořil do obrovského hrnce s rybí polévkou… Ten ale za chvíli zmizí. To pro ty krásné gorgonie (korál) přichycené na skalnatých stěnách spadajících do strmých mořských hloubek, to pro ty pestrobarevné korály, tak letité a tak zranitelné! A pak tomu všemu dá korunu mořská houba, která vlastně není houba, ale živočich. Někdo si ji možná pamatuje ze starých filmů, protože dřív ji lidé hodně využívali k mytí. Ještě, že mám potápěčskou masku, jinak by mi už dávno vypadly oči. A ještě, že mám potápěčský kurz a můžu se pod vodu vracet pořád dokola, protože každá návštěva podmořského světa je fascinující zcela novým způsobem.

 

Vstoupit pod vodu ale může i ten, kdo se ještě nikdy v životě nepotápěl. Za 135 Euro (pro porovnání za stejnou cenu koupíte třídenní permanentku na lyžování v Alpách) se během tří lekcí naučíte potápět s přístrojem a spolu s instruktorkou v podobě krásné Veroniky navštívíte podvodní svět. Pokud vás to chytne, můžete rovnou pokračovat mezi nejširší potápěčskou skupinu lidí na světě: kurs Open Water Diver stojí v dive centru Lamkra 330 Euro a během pár dní získáte znalosti jak teorie, tak techniky potápění s přístrojem. Na tento základní kurs pak navazuje další, který vás pustí do větších hloubek, a tudíž z podmořského světa zažijete ještě víc. Třeba vzrušující ponor na jednom z vraků lodí, kterých je kolem istrijského pobřeží rozeseto na desítky. Zkušební ponor (já osobně tomu říkám „vyhlídková jízda“, protože se s instruktorem skutečně jen vezete pod hladinou moře a vychutnáváte si před tím nepoznané pocity) vám včetně přípravy na něj zabere jeden jediný den, ostatní kurzy se dají zvládnout během 3 až 5 dnů. Docela dobrá náplň dovolené, co říkáte? 

Svého akčního přítele (či kámošku) jste poslala do dive centra a co teď vy, s načatým slunečným dnem? Neváháte ani vteřinu a zamíříte na nejbližší pláž. Zpomalte a rozhlédněte se. Třepotá se někde ve větru modrá vlajka? Ne? Pak vykliďte pole a najděte si pláž, která bude vašemu zlatému tělu lépe slušet. Tedy pláž se zmiňovanou modrou vlajkou. Plava zastava je mezinárodní ocenění za vysoký standard ochrany přírody, čistotu moře a jeho okolí, úpravnost, vybavení, kvalitní sanitární a bezpečnostní podmínky na plážích (a taky v marinách). Modré vlajky uděluje od roku 1987 Nadace pro ekologickou výchovu při Radě Evropy. Původně byly Modré vlajky výhradně evropskou záležitostí, v průběhu doby přešla činnost nadace i do dalších světadílů. Nejvíce jich má Španělsko – 493 a Řecko – 425. Rabac také ale není žádná chudinka, na svém katastru má mezinárodně oceněné pláže hned čtyři: Maslinica, Lanterna, St. Andrea a Girandella. 

 

Již na začátku minulého století získal Rabac status přímořských klimatických lázní. Dnes tu pověstný lázeňský klid vystřídalo lidské mraveniště, což vyhovuje zejména těm, kdo o prázdninách vyhledávají pestrou společnost. V malebných kopečcích kolem Rabacu totiž výrazně stoupla výstavba vilek určených pro rekreanty a tak se sem najednou vejde až deset tisíc návštěvníků. Doporučujeme se ubytovat tady, protože domácí atmosféra rodinného ubytování se nedá hotelovým komplexem nahradit. Ale zpátky na pláž Maslinica (to je ta největší u kempu Oliva). Na přilehlém kurtu se už postarší seladon mlsně rozhlíží, s kterou dámou by si zapinkal, tak co se nechat pro jednou zlákat? Anebo raději poklidnější minigolf či naopak o něco více akční vodní skútr? No, vás bych spíš tipla na tílko, tretry a nádherně upravené stezky na jogging vedoucí chladivým borovicovým lesem. Brzy po ránu a kolem čtvrté odpoledne tu budete úplně sama.

 

Rabac je spojen turistickou čtyřkilometrovou stezkou s městem Labin, jehož poloha je mimořádně malebná. Stojí na kopci vysokém přes 300 metrů, na dohled je moře a široko daleko ho obklopuje sytá zeleň rozsáhlých porostů. Fasády jeho paláců a domů, uličky, schodiště a náměstí, exteriéry i interiéry sakrálních staveb - vše září jako v době svého vzniku. A co je zvlášť pozoruhodné, podařilo se i vnést život do odlehlých zákoutí, do nádherných paláců i méně honosných, ale stejně zajímavých starých domů. Jsou v nich přitažlivé kavárničky a bary, malé obchůdky plné zajímavého zboží, včetně nápaditých suvenýrů, galerie a umělecké sbírky všeho druhu, muzea. Labin se tak stal v posledních desetiletích turistickým magnetem, a to i pro mladší ročníky. Těm zejména bych doporučila najmout si průvodce, půjčit si kolo a všechny zajímavosti objet po dobře upravených místních cyklostezkách. Jedna z tras vede do Parku plastik Dubrova, v němž jsou vystavena díla účastníků Středomořských sochařských sympozií, které se tu každý rok konají. Po troše kultury možná dostanete hlad a tak vás průvodce zavede na oběd do typické místní hospůdky, odkud budete pokračovat po cestách kolem památek starého Labinu. Tento celodenní (od 10 do 16 hod.) výlet představuje asi 30 km a včetně služeb průvodce, půjčení kola a helmy, obědu a vstupu do muzea vás vyjde na 30 Euro na osobu.

 

Den plný zážitků je sice za námi, ale co s načatým večerem? Žádný strach. Chorvatsko je pověstné svým nočním životem, diskotékami, karnevaly i ohňostroji. Rabac samozřejmě není výjimka, spíš naopak. Ale ještě než zapadnete někam do nočního klubu, projděte se po místní přímořské promenádě. Najděte si malou hospůdku, usedněte na lavici pod strom a užívejte si pomalu zapadajícího sluníčka. V Chorvatsku mají večery své kouzlo, i když jsme na to už skoro zapomněli. Přece jen se nám tahle země poslední dobou trochu „zajedla“, protože jí trumfly exotičtější lokality. A to je trochu škoda, protože Chorvatsko je blízké nejen vzdáleností, ale i našim srdcím. 

• Základna Lamkra nabízí zkušební ponory pro nepotápěče, začátečníky, pokročilé i technické potápěče.

• Na základně se domluvíte česky.

• Rekreační kurz zde může udělat dospělý i dítě (od 8 let).

• Základna vám na požádání zařídí ubytování podle vašeho přání (hotel, kemp, bungalov).

• V nabídce má 13 potápěčských lokalit pro začátečníky i náročnější.

• Samozřejmostí je pronájem potápěčského vybavení, pokud nemáte vlastní.

• Kromě jednotlivých ponorů si můžete zakoupit i několikadenní balíčky ponorů s výraznou slevou.

• Info: www.lamkra.cz

 

Komentáře

Přidat Nový

3.23 Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."